Kambalo,

nešetřit je jedna věc a nějak kompenzovat méně náročné dítě je věc druhá.
Hypoteticky, kdyby jedna Jarmila toužila studovat techniku na MIT a druhá toužila studovat práva v Praze, stálo by tě jejich studium opravdu velmi různé částky... Kdybys pak té pražské dala garáž nebo třeba malý byt, mohla by to být a) nespravedlnost b) kompenzace; a těžko říct, jak si to které dítě vyloží.

Myslím, že základem pro dobré vztahy mezi sourozenci není co nejvyšší míra spravedlnosti v různých odvětvích (které ostatně často IMHO nelze plně dosáhnout), ale jistota všech dětí v rodině, že jsou milovány tak, jaké jsou, a podporovány v tom, po čem touží. V láskyplném vztahu je snadnější být velkorysý vůči rodičům i sourozencům, taky je snadnější nebýt sobec, když víš, že na sebe a své potřeby nemusíš myslet jenom ty, že na tebe myslí i jiní. Čím jsou vztahy horší, tím víc člověk vnímá křivdy a ukládá si je právě jako důkaz špatného vztahu, o to víc ho bolí a žerou.