Neznámá, tak třeba naše dítě to právě baví a máme takových v okolí i pár dalších...jinak myslet na to nemusíme nikdo a sbírat vstupenky a letáčky není problém, jelikož syn všude kam přijedeme, obvykle chce nejdřív do infocentra, kde si kupuje do sbírky turistickou známku, pohledy a sebere tam veškeré možné letáčky, až ho spíš musíme krotit, aby nebral úplně všechno ....a sám na nás vždycky chce jízdenky z autobusů, vlaků, vstupenky apod..., deník si píše taky sám, takže nás to nezatěžuje absolutně nijak....jinak nechápu, proč to někdo považuje za úkol, nebo dokonce za práci, však se děti na prázdninách stejně svým způsobem pořád něco "učí", i když vlastně jim to ani nepřijde - my třeba syna necháváme číst v mapách, sledovat cedule u silnice, hlídat odbočky, spočítat, kolik bude mít trasa nebo túra dohromady kilometrů, nebo kolik nás budou stát vstupenky, najít někam spojení..., trénuje si čtení právě třeba tím hledáním večer v letáčkách a plánováním výletu na další den a tak... nějak ani jeho, ani nás nikdy nenapadlo, že by to byla nějaká práce a ne odpočinek, stejně tak ten deník....ale chápu, že tohle má asi každý jinak... My máme dítě takové, že po celém dni prochozeném v Poděbradech, kdy jsme si za celý den sedli jen v autobuse a hodinku při plavbě na lodi, mi večer povídá, jestli teda druhý den pojedeme ráno v půl deváté autobusem do Ctěnic na tu výstavu Trnkovy Zahrady...a opravdu byl druhý den ráno vzhůru a natěšený... Nebo jsme jeli na celý den lodí na Slapy, ráno jsme vycházeli z domova v sedm, vrátili jsme se v šest večer, on tu ještě dvě hodiny jezdil na kole, spát šel v jedenáct a ráno v osm se ptal, kam dneska vyrazíme