Takto tady čtu a je mi smutno. Smutno za mladou slečnou, která ztratila matku, ale i za řadou diskutujících, které jsou velmi radikální.

Slečna ztratila matku. Je to velká tragedie. Na druhou stranu ji ale ještě zůstal otec, u kterého bydlí a sestra, která ji má ráda. Tahle trojka by teď měla držet spolu. Chápu, že otec, který do této doby žil asi sám, má najednou řadu problémů s výchovou dcery. Chápu, že dcera je v šoku ze ztráty maminky. Chápu i zakladatelku, která chce pro sestru všechno nejlepší a myslí si, že by dokázala vychovávat sestru líp (i když žádné zkušenosti s tím nemá).

V ideálním případě by měl otec s dcerou dostat čas, aby přivykli nové situaci a sobě navzájem. Zakladatelky by neměla uvažovat o tom, jak tyhle dva proti sobě ještě víc postavit, ale raději přemýšlet o tom, jak jim pomoct. Jak jim ulehčit v práci o domácnost, jak sestře pomoct vylepšit prázdniny (vzít ji třeba někam na týden dva..). V jednotě je síla.