jakpak je "živení strachu", když člověk nemávne rukou nad dětskou představou, že pod postelí je bubák?
ano, trestuhodný je říkat mu "pod postelí je bubák" a utvrzovat ho v tom, ale to snad většina lidí nedělá a zcela jistě se o tom nebavíme tady.
Taky by mě zajímalo, podle jakýho vzorce odlišíš, čeho je přípustný se bát, protože je to racionální, a čeho ne, protože je to iracionální.
Spousta fobií JE zcela iracionální, přesto existujou a je nutný s nima počítat a pracovat (a ne obrátit se k tomu zády s tím, že je to blbost a počítat s tím, že ignorací se to vyřeší).
Nakonec iracionální je v podstatě bát se prakticky čehokoli, protože svým strachem nijak neovlivníš, že se to nestane, jen se sama zablokuješ.