no když to tu čtu, utvrzuju se v tom, že pocházím z přízemní konzumní rodiny a to mi zůstalo, jsem přízemní a miluju svůj konzumní život a ani z dětí nevychovávám nic než pouhé konzumenty života
naučila jsem se lásce k dobrému jídlu (a také poměrně obstojně vařit),
naučila jsem se užívat si kouzlo okamžiku,
naučila jsem se, že na dovolené se nešetří,
naučila jsem se, že čas strávený s dětmi má vždycky větší cenu než čas strávený prací (ale taky že abych mohla trávit čas s dětmi po svém, musím nějaký čas věnovat práci )

hodně věcí jsem se ve své původní rodině naučila dobrým příkladem, minimálně stejné množství (a možná i víc) věcí špatným příkladem...
pevně doufám, že své děti učím hlavně tím dobrým