Přidat odpověď
já s tím bojuju celý život (milovala jsem režim na md, kdy jsem nemusela vstávat na budíka)
po poslední md jsem nastoupila do práce, kde musím vstávat v 5,15, bylo to hrozně těžké, večer jsem nemohla spát, ráno byla mrtvá... pak mě vzaly pekelně záda (mám plotýnky v háji) a musela jsem brát léky - na noc jsem brala silnější a kupodivu jsem po nich okamžitě usínala, takže jsem se naučila brát je chvíli před desátou a v deset už jsem spala, trvalo to asi tři týdny a jako bonus ke zmírnění bolesti jsem se naučila usínat v deset, od té doby to držím (zatím asi rok a půl), je to teda křehké, stačí mi vypadnout z toho na pár dní o dovolené a zase bojuju, ale to tělo si to pořád pamatuje a dá se to... je teda pravda, že cítím, že to není přirozený rytmus, jen uměle navozený, ale funguje a to potřebuju...
Předchozí