Často ve školách slýcháme povzdechnutí, že dnešní žáci jsou horší, než tomu bývalo dříve. Co si o tom myslíte?

Robert Čapek: Nesouhlasím s tvrzením, že jsou dnešní žáci horší, než byli žáci v minulosti. I já jsem zaznamenal stížnosti některých učitelů, že žáci jsou horší, protože například méně čtou. Samozřejmě, že méně čtou. Moje generace četla v podstatě pořád, já sám ve školních letech třeba jednu knihu denně. Ale kdyby v naší době existovaly herní konzole, tak bych ani já tolik nečetl, protože bych hrál hry. Něco by mi to vzalo, něco zase dalo. Děti nejsou horší, jsou jenom jiné.
V čem jsou dnešní děti jiné?

Robert Čapek: Mají jiné dovednosti, například některé skvěle rozumějí IT. Učitel, který si stěžuje na jinakost dnešních žáků, by se raději měl zaměřit na svůj vlastní přístup k jejich vzdělávání a svoje pedagogické techniky, aby dokázal držet krok. To bude užitečnější.

Jak to myslíte?

Robert Čapek: Když dnes řekne češtinář, že děti musí číst Jiráska, protože je to základ, tak se pak nesmí divit, že děti toho Jiráska nečtou. Pokud ale vezme knížku, která se dnes v dané věkové kategorii opravdu čte, tak je mnohem větší šance, že ji děti číst budou. To znamená, že základ práce učitele je přizpůsobit se rytmu doby.

Co je tedy příčinnou těchto pocitů některých učitelů?

Robert Čapek: Nepochybně je to nižší motivace žáků, která ovlivňuje vzdělávací výsledky. Avšak motivace je především daná tím, co se děje ve třídě. Pokud učitel zvolí správné metody, aktivizující druhy práce a hodnotí podporujícím způsobem, nemusí se bát, že by žáci neměli motivaci.

Můžete uvést konkrétní příklad?

Robert Čapek: Například ve výuce nebudu mluvit o Babičce Boženy Němcové, ale najdu moderní obsahy, na kterých žáci získají potřebné dovednosti. Třeba sérii „Hraničářův učeň“, například. U čtení s porozuměním žáci tedy dostanou text, který je bude bavit. Pro týmovou práci dostanou také úkol, který je bude zajímat. Motivaci je povinen učitel od žáků získávat, musí ji svou nabídkou ve třídě vyvolat. Jeho povinností je dát dětem nějakou vzdělávací příležitost, ale ta pro ně musí být zajímavá. Měla by je získat pro tu práci v dané hodině. Tak učitel pracuje i na vyšších cílech, jako je zájem o celý obor či předmět. Podstatné je, že učitel řídí to, co se děje ve třídě. Myslet si tedy, že děti nosí do školy motivaci v tašce je nesmysl. Učitel je ten, kdo musí posílit motivaci dětí. Na to má didaktiku, hodnocení, rovnou komunikaci, prostě základy dobrého klimatu ve třídě. Děti jsou jiné, proto by se měli i učitelé změnit. Motivace má však pořád stejné zákonitosti a ty má učitel využívat.

Celé zde:

https://www.etaktik.cz/proc-taktik/clanky-nasich-lektoru/?utm_source=Facebook