Sam, předpokládám že ti není 20 a 30 už ti taky dávno bylo - z toho jak píšeš, spíš vyhlížíš snachy a zetě...než partnera pro sebe. Já jsem asi ještě starší než ty. A o tom to je. My už máme životní zkušenosti, něco jsme zažily, máme odžitých pár vztahů - svých a ze svého okolí. Pokud nejsme z asociálního prostředí - do takového chlapa bychom v našem věku nikdy nešly. Ale co taková holčina - z kategorie "zlaté mládeže" , z dobře zajištěné nebo slušné průměrné rodiny, kde se k sobě všichni distingovaně a nudně slušně chovají (někdy je ta slušnost až na "přeshubu") a pak narazí na skutečného "chlapa", a jelikož je jí těch dvacet a o životě neví nic, tak si z něho sedne na zadek ...a CHCE mít dobrovolně problémy. Zkrátka si to chce sama prožít a získat jakési životní nesdělitelné zkušenosti...a věř, že pokud se zamiluje - nikdo jí to nevymluví. Potom už nezbývá jen se modlit, aby v tom nebyly děti a patologický vztah bylo možno bezbolestně ukončit.