Podle mě je důležité, jestli rozumějí a komunikují.
Složitější vyjadřování může přijít později.
Mé nedvojče si vystačilo s citoslovci a vlastní řečí minimálně do roka a půl.
Přitom znalo hromadu pojmů pasivně, zvířata, barvy, písmena, čislice ... Mělo svůj zvuk znamenající "Co to je?" A tím se neúnavně ptalo na všechno kolem sebe. A pamatovalo si to, jen to neumělo zopakovat pořádně, komolilo si vlastní zjednodušeniny.
Pak téměř že dne na den z něj začaly padat složité dlouhé věty v opravdové češtině a od té chvíle už nezmlklo