Beru to tak, že maminka A nabídla finance jako kdyby úraz kryla pojišťovna. Aby nahradila např. náklady na dojíždění k lékaři, rehabilitace, lepší sádru apod... Asi bych to tak také nabídla.

Je vidět, že nad tím jen tak nemávla rukou a domýšlí následky. Určitě nad tím moc přemýšlela.

Jako maminka B bych s díky odmítla, ujistila ji o tom, že to beru jako nešťastnou náhodu a nic si od ní nevzala.

Pokud bych jako matka B skutečně peníze potřebovala (fakt by mi to udělalo čáru přes rozpočet), třeba právě na tu dopravu, nebo lepší sádru, tak bych si od ní půjčila maximálně to, co bych na to nejnutněji potřebovala. A nebrala bych to jako odškodnění, ale jako pomoc a půjčku a vrátila jí to. A zase bych zohlednila, zda by jí ty peníze nechyběly. To bych si nevzala nic ani kdybych si musela půjčit jinde.

Asi tak to cítím já.