Když jsem byla malá, chtěla jsem být klukem, abych mohla čůrat vestoje. V pubertě pak proto, že by se mi líbilo střídat holky a přitom se citově nevázat. Kolem dvacítky mne tato touha opustila. Po čtyřicítce a genderovém šílenství bych už své pohlaví nevyměnila ani za zlaté prase. Muži jsou vlastně zoufalci a lovená zvěř. Tragikomické figurky, kterým v lepším případě ještě nedošlo, že jsou jen loutkami v rukou žen. Se všemi MeToo a podobnými akcemi, které se budou jen množit, jim není co závidět. Slevové kupóny a kafe zdarma, jsou jen slabou útěchou jejich bídných životů. 😉