Mám už pár let, ale za zázrak to nepovažuju. Žehlím opravdu hodně. Jako jo, zvykla jsem si.

Výhody - je to lehké (netaháš tu vodu v žehličce), žehlí to fakt jakýkoli materiál bez nutnosti přestavování, čili žehlím, co mi padne pod ruku. Šetří to pohyby, nemusíš tu žehličku zvedat do stoje, necháváš ji vleže na prkně, ať žehlíš nebo nežehlíš. Je to bezpečnější.

Nevýhody - je to fakt mokrý proces - čili z žehlícího prkna po žehlení fakt kape voda, žehlím s tím, že pod prknem mám starý ručník, pak do rána nechávám doschnout, uklízím až druhý den, je to dražší - nejen pořízení, ale i ty náplně, mě vydrží jedna max 6 týdnů (žehlím 1x týdně cca 3 pračky), nevyžehlí to určitě všechno - jsou materiály, které prostě nevyžehlím, nemůžu to zesílit nebo tak, čili na ty beru "starou" klasickou napařovačku, nebo prostě vybírám oblečení z jiných materiálů. Je to těžký (hmotnost) a hůř skladný. Není to na přežehlení jedné věci ráno, když zjistíš, že si potřebuješ něco přežehlit, toto roztahovat je složitější... Musíš si na to zvyknout, aby ses párou nepopálila (ale je fakt, že popálená jsem byla i od normální žehličky, i od této páry).

Čili za mě - kombinace obou - parní stanice na celotýdenní žehlení (já žehlím třeba 2 hodiny v kuse) na 85% prádla, + normální napařovací žehlička na rychlo-přežehlení a na blbé materiály (tuhé džíny, čistá bavlna).

Zázrak to určitě není, myšlenka, že ložní prádlo poskládáš, jednou přežehlíš a ono se to "prožehlí", je kravina. Naopak - čistou bavlnu (čili hodně muchlavý materiál) to žehlí fakt blbě. A to podotýkám, že mám sušičku, ze který to vyndávám za tepla a skládám si tak, aby prádlo nebylo moc zmuchlané. Práce je s tím stejně, jak s normální napařovačkou, jedinou (zásadní) výhodu vidím v tom, že fakt se všechno žehlí na stejnou teplotu, čili nemusím třídit druhy, a v tom, že je to lehká žehlička, protože netaháš vodu.