Nevím, co je správně, ale já to u všech třech dětí ukončila sama, nejstarší a nejmladší mluvily skutečně hodně mizerně ještě v době zápisu do školy, nejmladší snad úplně chybělo víc jak 10 hlásek.
Synovi dokonce v době kdy jsme chodit přestali ještě chybělo ř, naučil se ho za dva roky někdy v druhé třídě (ale metodiku výuky už jsem od logopedky věděla, cvičili jsme různě intenzivně doma). Paradoxně pak v pedagogické poradně při testech pro volbu povolání na konci osmé třídy chválili za perfektní výslovnost a doporučili mimo jiné, že by mohl být moderátorem. No a obě mladší pravidelně vítězí v recitačních soutěžích, jsou vybírány k proslovům apod., mluví naprosto bezchybně, takže že jsme chodit přestali, je rozhodně, nepoškodilo