Proč by se matka geniálních dětí, sportující a vypadající o deset let mladší, nemohla čas od času opít a přiznat to? Já už teda mladší nevypadám, ale před pár lety jsem vypadala, a opít se umím (a vždy jsem uměla) i nespořádaně. To u mě znamená asi tak to co u tebe - ztrácím zábrany říkat i sama sobě pravdu a nic než pravdu. Z toho pochopitelně upadám dílem do deprese dílem do pocitu, že je vlastně všechno úplně jedno, zbytečné... jo takže ztráta smyslu a tedy hlubší deprese... Jelikož vím, že se z toho vyspím, tak se v takový okamžik nezabíjím, ani to neplánuji (narozdíl od střízlivých, skutečných depresí), ale jdu v klidu do hajan.