Moje deti chodily na zachod, kdekoliv bylo mozne jit, tak se proste slo na povel. Venku nikdy. Nikdy jsme nemeli nocnik, chodily rovnou na zachod, byly odmalinka velke, takze to bylo v pohode. Syn (autista) mel plenu do tri a pul, pak se odplinkoval sam ze dne na den a nemel ani jednu nehodu. Taky nikdy necural v noci od konce sestinedeli. Dcera se plen vzdavala tezko, prestoze ve dvou letech plynule mluvila dvema jazyky a byla celkove napred, nehod bylo hodne. Na plinach nic spatneho nevidim, nehrotila jsem to a nehroutila jsem se z toho. Curani venku toleruju pouze v lese.