Tak ono asi neochvějné přesvědčení nutné není, a vcelku věřím, že řada z nich si zpětně řekne, že do toho možná měli jít, ale zároveň jim asi ani nepřijde jako nějaká tragédie, že se rozhodli jinak. Já asi jako nejvíc rizikovou v tomto směru vnímám tu skupinu, která k tomu rozhodnutí dojde díky nějakým těm strachům, a ne proto, že děti jim nic moc neříkají. Tam mi přijde, že pravděpodobnost, že to časem uvidí jinak a budou toho litovat, přijde docela vysoká.