Bylo to celé divné, takové hořké, taky mi to zůstalo v hlavě.
Lesbičky i přes všeobjímající lásku byly smutné, dotaz na tatínka podivný a následné vysvětlení proč po tatínkovi dítě netouží, i když říká opak bylo taky podivné - nejspíš tou odpovědí uklidňují samy sebe.

Tamaru jsem moc nepochopila. Ona si domluvila dítě s chlapem z internetu a diví se, že jako táta nefunguje? Babička záškodnická, ale měla jiskru.

Dvojčátka - měla jsem pocit, že volných miminek k adopci je málo a přednost mají páry. Byla naivní, ale která z nás ohledně mimina nebyla.

No a ten bezdětný pár, z něho smutek a povrchnost jen tryskala. Při otázce "kde budete za deset let?" mě u tohoto páru první běželo hlavou - on bude mít dítě s nějakou mladicí, ona bude bezdětná zatrpklá ženská, které ujel vlak.