Dobrý večer, mě by například zajímalo, kdo z Vás má osobní zkušenost.....???Hlavně těm chytrým rodičům, co zde píšou, že je to chyba rodiny....tak ani těm bych nepřála tohle zažít. Zažít když milujete své dítě, a vidíte , že mu nemůžete pomoct, že se postupně stává někým úplně jiným.Ze začátku totiž....nevidíte vůbec, vůbec nic...a hodnoty kteté jste mu vštěpovali od 0 do nyní, jsou úplně někde zakopané, veškerý čas co jste investovali do výchovy, všechny vaše společné zážitky přebije DROGA a tzv. přátelé Vašeho dítětě. Nemůžete nic, jen čekat. Dokonce i lékaři Vám řeknou, nemáme kapacitu, bežte jinam, a vy postupně ztrácíte naději, že se něco změní, žijete jen ve strachu a nejste schoponi si užít ani jeden den, jste vyprahlí. Asi tolik.