Prosím o nějaké povzbuzení. Jsou to 3 dny, co jsem samovolně potratila v 8.tt, těhotenství dle ultrazvuku odpovídalo 5-6. tt, ale stále rostlo, i když pomalu. Vidět byl ovšem zatím pouze gestační váček 8 mm, je možné, že jsem otěhotněla o pár dní později. V té době jsem měla ošklivou chřipku, zánět průdušek... jedna nemoc střídala druhou. Celé těhotenství doprovázelo slabé špinění, třeba nebylo v pořádku, ale doktor nic neříkal. O mimčo jsme se snažili půl roku, absolvovala jsem mobilizaci pánve a od toho otěhotněla na 2. pokus. S přítelem jsme se tak strašně těšili a najednou je všechno pryč. Je mi hrozně a nedokážu se vzchopit. Najednou nevím, co bude. Jeden den jsem začala slabě krvácet, jednorázově, tak jsem jela na pohotovost, na UTZ vše ok, druhý den jsem krvácela již hodně, znovu pohotovost, znovu vše ok, ať jedu domů a přijedu jen při masivním krvácením nebo velkých křečích. Stále se trápím myšlenkou, že v této fázi šlo možná ještě vše zachránit. Nevím, jestli se snažit o další miminko hned nebo si dát pauzu nebo se vůbec kdy ještě snažit... Jak jste to zvládly vy?