jentakj,
já jsem nemluvila o výchově, ale o náročnosti a vlivu na život celkově. Nejstaršího syna mám už bezúdržbového, s ním se dalo odjakživa cokoli. Pak přibyl druhej, teď je batole, zas omezení v práci i cestování (mladší nesnáší jízdu, takže jezdíme leda k babičce) a sotva jsem se začala zas navracet do trichu normálního režimu, budem mít kombo batolete s nemluvnětem. Výchova je to poslední, co by mi dělalo hlavu. Tu neprovozujem jako "projekt na dvě hodiny denně" ta probíhá samospádem, děcka žijou ve čtyřgenerační smečce. Jde o údržbu a logistiku.
A k těm jedináčkům - ani rodiče všech jedináčků neprovozujou analyticky-hloubavou hypervýchovu, byť by na to měli čas. Výchova jako veleprojekt pro uvědomělé rodiče je nová věc, dřív se v tom lidi tak nehnípali.