Tyhle studie jsou desne zajimave. Problem je, ze lidi, kteri se v zamestnani zabyvaji detmi s ruznymi druhy problemu ne vzdycky ty studie znaji, ne vzdycky si uvedomuji, ze na kazde dite neni mozne pouzivat stejnou "techniku", ze kazde dite je jine a reaguje jinak, takze i kdyby ta "technika" podle studii fungovat mela, dite ji odmita, nereaguje, nechce. Ne kazdy z Tech expertu je ochoten pracovat jinak. Rodice se spolehaji na to, ze diteti bude pomozeno tak, jak je zapotrebi.
Vetsina rodicu se obrati tam, kde nejakou pomoc ocekava, posloucha rady znamych, kteri "taky", snazi se delat, co muzou pro svoje dite a spolehaji se na to, ze expert to prece vi nejlip.

S timhle jsem se setkala, kdyz se mi narodila prvni dcera. Je to celkem dost let, a PORAD se setkavam se stejnymi nazory, ktere mi ruzni experti doporucovali. Na skolach a institucich, kde jsem pracovala, mi kolegove vysvetlovali, ze oni vedi, ze .... dopln ruzna doporuceni a rady=kteri si ani neprecetli nejaky kratsi clanek o tom, jak funguje bilingvalizmus, ackoli v osnovach je vyslovne napsano, ze KAZDY ucitel ma s ditetem pracovat tak, aby se rozvijel jazyk, a vyslovne, jakym zpusobem pracovat s detmi s jinou materstinou, na rozdil ode mne, ktera to jednak studovala a jednak si pravidelne doplnovala ruzne univerzitni kurzy, kdyz jsem vahala - cely zivot jsem se setkavala s novymi "problemy", ktere jsem sice "mohla resit" podle toho, co uz jsem znala z teorie i praxe, ale taky jsem se setkavala s tim, ze za problemem lezi jiny duvod.