Šuplíku, já vim, ale potěšilo.

Už jsem tu xkrát psala, jak po těch hodinách matiky denně mi otec prohlížel ruce, jestli nefetuju, že tak debilní dítě nemůže bejt jeho...bylo to hrozně ponižující. Zejména teda ta skutečnost, že všichni předpokládají, že ti to půjde, jako všechno ostatní, a když nejde, tak se umí jen podivit a dát ti kuli.