Já taky dělala přípravu v družině. Po odchodu dětí, co chodily dřív, se sedlo ke stolům, vytáhly se úkoly a souška vychovatelka dohlížela, jak kdo pracuje, a případně dovysvětlila, co bylo třeba. Sociální případy, a že jich nebylo v zapadlém pohraničí málo, si učitelky ještě brávaly na chvíli z družiny, a doučovaly. V případě potřeby, např. po delší nemoci, k nim přibraly i další děti. Ale celý to stálo hodně na tom, že nás ve škole bylo míň, než je kolikrát dnes ve třídě.