Tvého syna je mi velmi, velmi líto, i tebe. Jen mi to nedá a musím se zeptat. Mám taky syna v druháku na střední, jak je možné, že tak dlouho nic neřekl, píšeš celé pololetí, žádný náznak, nic? O škole se doma bavíme denně, co v kterých hodinách a tak, co spolužácí, nevím, doufám, že by mi taková věc neunikla a nenechala to dojít tak daleko. Tvého syna je mi upřímně líto.