Rodinova, nejstrašnější byla střevní chřipka s horečkou... Asi ňáký rotaviry, či co. Na záchod jsem lezla po čtyřech.
Ještě si vzpomínám, že jsem se jednou zúčastnila v pátek večer intelektuálního sedánku s kamarádama, kterej se nějak zvrtnul /ano, ožrala jsem se/. A já v sobotu umírala. Protože jsem věřila, že je to poslední den mýho života, sundala jsem košík se sladkostma /u prvních dvou dětí jsem dost řešila, aby jedly zdravě/ a předložila ho dětem. Starší tehdy volal na mladší: Pocem, honem, mamka má strašně dobrou náladu, můžem si vzít co chceme!!!!! Takže u toho košíku sedely celej den a já se dala trochu do kupy.