Ne, máš pravdu, všechno mě to sere. Studovat a někam jezdit nemůžu (ani nevím co bych, jsem studovala do 38 pořád něco), jsem ráda, že naši hlídají, když jsem v práci,víc po nich fakt chtít nemůžu, takže jediný čas "pro sebe" mám v práci a nebo ten týden co má dítě ex (týden v měsíci). A co v tom týdnu dělat, ale aspon jsem chvíli v klidu. Přestěhováním se z nutnosti jsem přišla o kamarády a tady už si žádný nenašla. Vesnice, pár důchodců, pro mě noční můra, ze který se jen tak nedostanu.