Vaření bylo dobrý. Za nás vařily jen holky. Dostaly jsme starou suplující důchodkyni,která často ani nedorazila do třídy. Téměř nic se nevařilo,ale měla jsem vždy za jedna,protože jsem měla nejkrásnější sešit. Doma jsem měla anglický katalog a z něj jsem si vystřihovala obrázky jídel a psala k tomu recepty.
Že by mě to někam posunulo to tedy ne.
Ad pozemky. U školy byl pidi pozemeček na,kterém bylo pár růží. Dokola jsme museli uhrabávat tu hlínu kolem a motyčkou rozkopávat zaschlou hlínu. Opět to nikoho nikam neposunulo.
Ad dílny.
Zapojování stavebnic s obvody, vyřezávání obrazců z polystyrenu atd. Jediná věc,na,kterou si pamatuji byla výroba lžíce na boty z nějakého plastu.
Také žádný posun.
Ve výtvarce jsme pořád kreslily tanky, šeřík a vítající vojáky. V hudebce nás naučila učitelka noty a donekonečna jsme psali diktáty a zpívali Katjušu apod.
Na tělocvik jsme měli veliké hřiště u školy. V zimě nám to polili a dalo se celou zimu bruslit. V létě jsme běhali na oválu nebo hráli vybiku a házeli granátem. V zimě v tělocvičně jsme museli cvičit na takovém smradlavém gymnastickém koberci. br.