Je pochopitelné, že jsi zaskočená a že máš obavy.
Ale zkus se na svou situaci podívat jakoby z budoucnosti - máš skvělé dítě, které ti dělá radost, období kolem stavby domu bylo náročné, ale zvládli jste ho, máte všechno za sebou a máte krásnou rodinu. Umíš si to představit?
Lidé přivádějí děti do mnohem horších podmínek. Když se chce, zvládne se mnohé.
Věk ještě nemáš nijak extrémní, dvě děti máš velké, dům sice potřebuje přestavbu, ale máte ho.
Znám případ ženy, která nečekaně potřetí otěhotněla za války, bála se toho moc a bála se oprávněně - její muž krátce po narození dítěte zemřel, záhy těžce onemocnělo to dítě (dostalo se z toho), přišli komunisté a vzali rodině veškerý majetek, paní nahnali do továrny ... Byla na všechno sama, ani si neumím představit, jak to mohla zvládnout, ale zvládla to, dožila se požehnaného věku a všechny její tři děti byly v životě úspěšné a dělaly jí radost, to nejmladší nejvíce.
Já jsem tedy spíš pro to, hledat způsoby, jak to zvládnout, než důvody, proč by to nešlo, když už je dítě na cestě. Nicméně ty musíš udělat rozhodnutí poctivé k sobě samé, aby sis byla jistá, že takhle je to dobře pro tebe. Nikdo jiný tvůj život žít nebude, takže tě ani nemůže k ničemu přesvědčovat.