Přidat odpověď
Článek neřeším, tyhle generalizace jsou oblíbené čtivo, takže je velmi vděčné je zveřejnit.
Mám zkušenost jako matikářka. V dětství jsem byla lenoch, učit se mi nechtělo, takže jsem měla jedničky jen v přírodovědných předmětech. Úkoly jsem psala ráno, ve skole, jak se podařilo. Dodnes chaotik, nic, co se musí naučit nazpaměť, se mi v hlavě neudrží ( vzorce, nasobilka). Takže ty děti docela chápu. Řekla bych, že vycházíme dost dobře.
Byla u mě na praxi studentka peďáku, moje bývalá žákyně. Na ZŠ měla vše systémově seřazené, vše vždy uměla, výborná žákyně. Když se snažila v mé třídě učit matiku stylem "já vám řeknu, jak na to, a vy ten postup pak použijete a vyjde vám výsledek", nemělo to žádnou odezvu. Děti nevěděly, co s tím, naučit se postup 1 až 7 a aplikovat ho nebyly zvyklé. Slečna už neučí, pracuje někde v kanceláři a je hodně spokojená.
Loni u mě měla praxi úplně jiná holka, impulsivní, debatovala s nimi o možných řešeních, atd., sama říkala, že jí to v dětství strašně chybělo - moci použít vlastní originální postupy. Moc chce být učitelkou.
Tím jsem chtěla říct, že vlastní náturu člověk neporazí a měl by si pro ni najít využití.
Předchozí