K některým námitkám, které zazněly v diskusi:

Kdyby byly děti malé, četla jsem jim a mazlila se s nimi ve své posteli. Pak už se jen přesunuly do své, plyšáka a spát.

Při nemoci spalo dítě v obýváku, protože tam byla tv a protože je to nejblíž na záchod. Pohovku jsem povlékla igelitovým prostěradlem a spala tam s dítětem.

Dítě, které spí dole, má tlustší deku, dítě, které spí nahoře, má tenčí deku a lehčí pyžamo.

Povlékání je opruz, ale dělal to manžel, který je vyšší. Teď už si to dítě dělá samo.

Dítě má na stropě přidělanou kolejničku se závěsem, takže se zatáhne a má požadované soukromí.