Tino, můj tatínek zemřel rok před zlatou svatbou. A jak píšeš, nepamatuji mezi rodiči žádné bouřlivé spory. Samozřejmě spolu ve všem vždycky nesouhlasili, ale uměli se domluvit, stáli při sobě, respektovali se, ctili se, pro mě je to nedostižný vzor partnerství, já sama toho zdaleka nejsem schopná na takové úrovni.
A měli se opravdu rádi, nebyla to žádná vyhaslá rutina.
Puberta probíhala nejbouřlivěji asi moje vlastní, já jsem takové nejméně povedené dítě , ale zase to nebylo nic, co by překračovalo běžné meze.
Prostě poklid a nuda normálnosti