Řekla bych, že dokumenty Třeštíkové celkem rozšiřují pojem "normální" a i v tom jsou užitečné. Možná to některým lidem dodá sílu jít dál, když vidí, že takové věci jsou zvládnutelné. V tomhle smekám třeba před Antonínem, že pořád pokračuje v tom natáčení, i když mnoho lidí by závislost svého dítěte nebo jeho pobyt ve vězení tutlalo.
Ale neviděla jsem všechny díly a žádný ten příběh jsem neviděla celý, kromě Marcely.