Synovi nejvíce vyhovovalo, když z důvodu vážného onemocnění nemohl číst, psát a byl přezkušován ústně - učitelka mu četla doplńovačky a od odpovídal, slovní rozbory. Zvládal to naprosto bez chyb i k úžasu učitelky, která do té doby jeho papírům nevěřila.

Naprostá katastrofa je pro něj korektura textu, kde je uměle vytvořená jedna chyba za druhou. Je-li jich jen pár, má větší šanci je nalézt. Diktáty, jsou-li pomalé a má šanci si je psát a kontrolovat vlastním tempem jsou lepší. Doplňovačka pouhých slov bývá problém, že zamění písmenka b-d a podob., slovo dá jiný význam a sice správně doplní písmeno, ale do jiného slova...