S chozením na čas mám problém, do práce chodím pořád stejně a dělám ráno stejný věci, tak jsem se to naučila, ale pokud by nastala potřeba přijít o čtvrt, půl hodiny dřív, mám problém, hodina nevadí, to jsou ty minuty stejně, vím v kterou minutu mám co udělat, jedu jak robot, aby to klaplo

Tady na Rodině jsem se dozvěděla, že to lidem vadí, tak chodím od tý doby radši trochu dřív a čekám, přesně na čas to nedám a čekání mi nevadí, stejně tak k doktorům apod se vypravuju radši hodně brzy. I když stejně se mi pak někdy stává, že je pořád moře času a najednou je pozdě, nechápu. Nechápu, jak to někdo může zvládat a nebýt v permanentním stresu, já jsem pokaždý na nervy už jenom z toho, abych dorazila včas, i na zaměstnání je to ta nejnáročnější část práce.