Mně se osvědčilo souhlasit nebo neslyšet:
"Proč tomu klukovi dáváš tak tenký triko, dyť je zima a nastydne."
Nejdřív zkusím vysvětlit "Já myslím, že ne, bude venku lítat, tak se zahřeje."

"Ale zpotí se a bude mu tam táhnout, ta bunda je taky tenká."
"Hm, možná máš pravdu."
"Tak ho převleč."
"To je dobrý, třeba příště."
"Řikám ti, že bys ho měla převléct, že nastydne."
"Hm."
"Tak slyšíš, převlíkni ho!"
Žádná odpověď.
"Tak proč mlčíš, ty mě neslyšíš, jsi snad hluchá?"
Žádná odpověď.
"Jo ty teď budeš dělat hluchou?! No to jsem se dopracovala za všechny ty roky, co jsem ti věnovala, co jsem se snažila z tebe vychovat pořádnou holku a ty teď ani neumíš oblíknout vlastní dítě a jsi drzá na vlastní matku!"
Žádná odpověď.

Nebo:
"Ale zpotí se a bude mu tam táhnout, ta bunda je taky tenká."
"Hm, možná máš pravdu."
"Tak ho převleč."
"To je dobrý, třeba příště."
"Řikám ti, že bys ho měla převléct, že nastydne."
"JO, jo, příště."
"Ne, převlíkni ho teĎ!"
"Příště."
"No ty seš úplně nemožná, to necháš svoje dítě nastydnout?"
"Jo."
"To seš teda matka! Já se nedivím, že ten tvůj je na tebe na takovej a makovej, s tebou to fakt neni k vydržení."
"Jo, máš pravdu mami, se mnou to neni k vydržení."
"Tak ty budeš ještě na mě drzá?!No to jsem se dopracovala za všechny ty roky, co jsem ti věnovala, co jsem se snažila z tebe vychovat pořádnou holku a ty teď ani neumíš oblíknout vlastní dítě a jsi drzá na vlastní matku!"
"Jo mami, máš pravdu, jsem hrozná."