Ja bych to řekla asi takto: psaní a besedování ji neuživí, stejně jako koučovací procházky, kdy se dvě hodiny s někým prochází, povídají si a ona za to pak chce 1.300,- Kč. Jako bonus má ten dotyčný, že si může pochovat jejího syna. Pardon, ale to je čiré zoufalství. Proto musí být neustále sluníčková, protože na utrápenou ženskou, která má všeho plné zuby, by nikdo na besedu nepřišel.

No a co se týče minimalismu: z mých zkušeností je to tak, že o minimalismu pindají ponejvíc lůzři, co mají hluboko do kapsy. Oni prostě na řadu věcí vydělat nedovedou, koupit si je nemůžou, protože na to nemají, tak to prostě vytěsní a vsugerují si, že je nepotřebují. Jako ano, nepotřebuju 20 párů bot, ale třeba 5 je tak optimálních. Nepotřebuju 20 kabelek, stačí 1 nebo dvě. Děti nepotřebujou tolik hraček, stačí jim pár klacíků a kousek látky a rozvíjejí si fantazii. Jenže právě tyto děti touží po hračkách, závidějí je kamarádům a v dospělosti se vrhnou s plnou vervou do konzumního života. Takže bych řekla, že všechno by se mělo brát se značnou mírou zdravého rozumu. Jisté omezení třeba ano, ale minimalismus je nesmysl.