Jenom proto, že by otec dítě nechtěl, bych na potrat nešla. Ale kdyby k tomu přistoupila třeba špatná sociální situace a strach, jak se o dítě postarám, možná bych se pro přerušení rozhodla, těžko říct. V každém případě, pokud bych nebyla odhodlaná a schopná postarat se o dítě sama, dělala bych všechno pro to, abych s ženatým nebo jinak "nevhodným" mužem neotěhotněla (pokud už bych s ním něco měla; není to můj zvyk). Tj. těhotenství by připadalo v úvahu jen při selhání antikoncepce nebo že by ten muž nejdřív projevil souhlas a pak si to "rozmyslel".