Zefýr, ani náš pan učitel nemlátil děti denně, ono totiž někdy stačilo, když se na tu rákosku jen podíval. Rodiče mají vychovávat, škola vzdělávat. Jenže nelze vzdělávat nevychovanou sběř. Já mám totiž někdy dojem, že mnozí rodiče svůj výchovný úkol nezvládají a přehazují veškerou zodpovědnost na školu. Dětičky mají hlavně práva a kdyby se na ně někdo jen křivě podíval, tak snad budou mít ujímání. Povinnost je sprosté slovo a slovo "poslechnout" nebo "kázeň" už ze slovníku zmizelo docela, kdo ta slova vysloví, je nazván příznivcem komunismu a zaostalým primitivem. Učitel tak přestává být učitelem, pleteme si ho s krotitelem dravé zvěře, kdy mu sebereme veškeré nástroje a donutíme vypisovat tabulky, přehledy a hlášení, místo toho, aby se teda věnoval dětem, což by mělo být jeho hlavní náplní práce. Já třeba ještě zažila děti z málotřídek. Bylo obdivuhodné, jak a co všechno je učitelé dokázali naučit. Oni by to teda nikdy nedokázali, kdyby ve třídě neměli kázeň. A zajímavé, že dokázali zvládnout jak děti živé, dneska by se řeklo, že mají ADHD, tak i děti s nižším úrovní IQ (protože třeba u nás by třeba zařazení do zvláštní školy znamenalo, že dítko bude denně dojíždět 30 km tam a zase zpět, blíž ta škola nebyla. Což by byl trest i pro rodinu, která na dojíždění neměla peníze. Takže dítko bylo vedeno k tomu, aby ve škole nezlobilo, i když v závěru třeba vyšlo ze 6.třídy. Učitelé věděli, že na víc nemá mozkovou kapacitu, ale aspoň sedí a poslouchá výklad a neruší ty ostatní. Když to chceš vědět, tak to byla inkluze v praxi, ne ten paskvil, co prosazujeme dneska).

A nevím, proč bych já měla obětovat nízké vzdělání svého dítěte jen proto, aby se jiné začlenilo. K tomu by měly sloužit kroužky, tělocvik, výchovy, ale ne základní vzdělání.