Já asi nic. Mám pod kůží vštěpovanou zásadu "moudřejší ustoupí", no, skoro mě to zabilo, bez přehánění. Děda a babička to mysleli asi dobře, ale neklaplo to. Kde byli rodiče? Řešili si to svý, až do mých 4 let, pak už to nenahodili. Od těch 4 let jsme začali žít spolu, ale drhlo to a žádnou autoritou už nebyli. Až po narození mých dětí se najednou rozzářili, stali se z nich vřelí prarodiče, tímto jim děkuji.
Mě poučil až život sám. Bolí to, ale zato teď se mám. Protože jsem nebyla líná co? Protože jsem po každé havárce šla až na dřeň problému, nebyla líná řešit, vyřešila. Teď žeru ovoce.