Přidat odpověď
no přesně, co to vlastně je "stačit na děti". Dle mého to vůbec nesouvisí s věkem.
Já měla první dítě v 34 a na své děti úplně v pohodě stačím. A myslím že i nadále stačit budu. Mým rodičům je přes 60 a na vnoučata taky "stačí". Naopak si je užívají víc, něž kdyby byli stále ještě v produktivním věku 40-50, což o generaci zpátky tak bylo. Naopak mají teď na ten čas. a stačí jim, všem sedmi vnoučatům. A dovedu si i představit, že kdyby náhodou něco, že by dokázali mé děti vychovat. Je to i nátuře a o prioritách, ne věku.
A co se týče těch mladých rodičů - znám hned několik co měli děti mladí, v tom tehdy obvyklém věku 19-20 let. A ti zpětně litují že se jich tehdy příliš neužili, podnikali a tak a dítě jim vychovali "hlídači".
A znám hned několik chlapů, kteří jedou druhý vrh. Třeba kolem 50, což je tedy dle mého i dost pozdě. Ale oni si libují, starají se kolem děti a užívají si to. Dle jejich slov byli tehdy moc mladí a nechali si dětství svým starších dětí proklouznout mezi prsty. Věnovali se byznysu, kariéře, zábavě. Teď to vidí jinak. A snaží se tu druhou šanci maximálně využít.
Tak si vyber no.
Nicméně řekla bych že nelze generalizovat. Někdo bude dobrý rodič jako mladý, někdo k tomu dozraje později. Někdo nebude dobrým rodič třeba nikdy. Někdo je znaven životem už ve 30ti a někdo je akční ještě v 60.
Hlavní je že by si to každý mel udělat podle sebe, a ne podle nějakých rádoby jedině správných názorů.
Předchozí