Teď čtu dětem Dva divochy a tam se teda pro ránu daleko nejde, vejprasky řemenem běžný a chuťovka typu, že ředitel školy zmlátí karabáčem žáka, co ho na tabuli nakreslil v karikaturách a doma mu rodiče eště přidaj, co se do něj vejde. Ale současně je hodně patrný, jak moc s tím autor knihy nesouhlasí. Takže je to spíš ukázka toho, jak to ještě donedávna chodilo - děj se sice odehrává víc jak před sto lety, ale vejprasky bejvaly běžný ještě generaci přede mnou.