No, moje nejlepší kamarádka z dětství, fakt taková, o které jsem věděla všechno, měla hodně staré rodiče. Na tenkrát hodně staré. Bylo jim přes 4O, když se narodila, byli o jednu generaci starší, než moji.
Byli poměrně usedlí, i když sportovci, chtěli mít svůj klid, byli takoví striktní a nebyla s nimi žádná legrace. Měli vysoké nároky, jak na hlučnost doma, tak na pracovní výkony mojí kamarádky.
Možná to nebylo stářím, možná by takoví byli i jako mladí.
Ale vyloženě mi připadali jako děda s babičkou
- přísný děda s přísnou babičkou.
(Tak rok zpátky jsem se docela bála, jestli náhodou nejsem těhotná, vyloženě jsem si říkala, že bych to snad tomu potenciálnímu dítěti nemohla udělat, aby ve mně jeho vrstevníci viděli jeho babičku. Naštěstí nic...oddechla jsem si hodně. Ne že bych nezvládla těhotenství, to asi jo, ale dennodenní péči už fakt ne, hlavně ten závazek na příštích minimálně 18 let...tak nevím, jestli to mají podobně i chlapi?)