Kudlo tak znovu, ta ženská pravděpodobně měla ještě méně před tím, tedy svou skutečnou cenu znala. Cenu té pozice těžko mohla znát, když se platy řídí pohlavím.

Chlap věděl, jaký prachy měl, a jaký maj jeho kámoši, tak uspěl u dalšího zaměstnavatele. Žena by asi obešla těch zaměstnavatelů nesrovnatelně více, než by objevila firmu, která není tolik genderově nevyvážená. Taky by nemusela najít vůbec, když si přečteme statistiky.

A jak bych to chtěla napravovat? Přečti si tu zprávu EK, co jsem dala odkaz, tam návrhy jsou, jak to řeší v jiných zemích. Třeba tlak na tripartitní vyjednávání. Dokonce (ale to je snad jen návrh), aby inspektoráty práce řešily i tuto problematiku nerovnosti odměňování na stejných pozicích dle pohlaví.