"pokud někoho živím"

No napr. mne uz nadzvedne treba jenom tenhle vyraz.

jak "nekoho zivim"? Ja se vzdycky uzivim sama, nikdy mi to nedelalo problemy a nikdy jsem na nejakem ziveni zavisla nebyla. K tomu jsem vychovala vsechny svoje deti (ano, JA). Moje maminka od mi malicka vstepovala, ze zenska se vzdelanim neni nikdy na nikom zavisla.

No a i z druhe strany: jestlize se dva lide dohodnou, ze spolu budou zit a vychovavat deti, tak nikdo nikoho nezivi, ale proste jednoduse se rozdeli o "praci". Jeden se treba stara o deti a domacnost, druhej chodi nekam pro penize za neco, aby tu domacnost a deti se vsim vsudy mohli udrzovat. Spolecne. Nekde si pro ty penize nekam chodi oba dva, tim padem taky doma maji na rozdeleni zbytek prace. Protoze i to je prace, ovsem nijak neocenovana financne.

No a napr. moje deti to maj tak, ze oba partneri delaji oboje - kazdy, co umi (samozrejme nepisou si pulhodiny s mytim nadobi/mytim auta/luxovanim/nakou tou opravou)a kazdy z nich chodi nekam vydelavat ty penize, aby to bylo mozny. Nikdo nikoho nezivi, i kdyz treba nejakou dobu JEDEN Z NICH byl doma s ditetem (a to otec nebo matka). Kdo prijde driv domu zacne s druhou sichtou.