lenost, ambicióznost je imho víc vrozená, než by jeden řekl. A "školní píle" se u dítěte, které se učit vážně nepotřebuje, driluje dost blbě.

Já vidím problém nadprůměrně inteligentních dětí ne v tom, že by rozeznávaly, co je "k něčemu", snadněji než jiné děti a odmítaly se učit domnělé či skutečné blbosti, ale v tom, že jim "přirozené chytání věcí ve škole" vydrží déle než méně nadaným dětem. To vede k tomu, že si některé návyky nevytvoří v "tvárném" věku, a když pak přijde moment "musím vůlí překonat, že mi něco přirozeně nejde", nemají tu průpravu; navíc pokud takovýto moment přichází kolem puberty či později, dokáže se to zkombinovat i s nechutí ztrácet čas "blbostmi"...
Ale zase dost podstatná část nadprůměrně inteligentních dětí je ambiciózních nebo nasávají poznatky jako houba nebo mají i velmi slušnou paměť... a tyhle problémy jim příliš nevznikají.