Liško,
tak si o tom něco přečti, to není žádné objevování Ameriky, ale jev, který je nějak zdokumentovaný a mediálně probíraný.
Namátkou jsem vygooglila třeba tohle:

Stinná stránka inteligence

Ač se to nezdá, mají i nadaní lidé, stejně tak jako všechny lidské charaktery, vlastnosti, které už tak výhodné nejsou. Největší problém nejčastěji vzniká při komunikaci s ostatními. Jsou to běžné rozhovory, kdy nadaný člověk už je ve své hlavě o několik kroků napřed, a když potom přeskočí z kroku prvního, o kterém zrovna jeho kamarád mluví, na třetí, čtvrtý, pátý atd., samozřejmě přichází chvíle neporozumění a následného vysvětlování.
Z toho plynou problémy s porozuměním celkově. Nadaní si často připadají jiní – jsou nepochopení a mnohdy je pro ně hlavně v brzkém věku problém začít si svého nadání vážit a naučit se ho správně využívat. Trvá to totiž dlouho, než si je takový člověk schopný uvědomit, že ta onakost, kterou má, a která mu v jeho očích brání ve všem, co dělá běžný zbytek populace, je vlastně pozitivní a krásná, a že to ve skutečnosti není vada, ale nádherná mimořádnost.
Díky těmto a podobným problémům mají nadaní lidé, a to hlavně lidé s extrémně vysokým IQ, velmi často komplikace ve škole a dále mnohdy i v zaměstnání. Snad každý měl ve škole takového spolužáka – nad vším moc přemýšlí, všechno analyzuje, nikdo ho vlastně nechápe. Svoje názory se nebojí prezentovat a stát si za nimi a to rozhodně nejsou obvyklé. Je naprosto jasné, že takové chování se žádnému panu učiteli líbit nebude. A tak se často stává, že jsou nadaní lidé nepochopeni a často jen o chlup utečou propadnutí nebo dokonce vyhazovu. Některé děti s vysokým IQ dokonce často končí s diagnózou demence nebo podprůměrným IQ.

http://www.studenta.cz/nadani-lide-jaci-jsou-a-patrite-mezi-ne/magazin/article/3263