To ne, partnerovy dcery se zbavovat nehodlám. Byla bych ráda, kdyby k nám měla blíž, ale je v období, kdy to bude spíš horší. Vyčítá tátovi všechno na světě, ale když chce, aby s námi jela na výlet, nebo že s ní on pojede, tak to ne, to jen kdyby jel on s ní a mámou. No bojuje. Byla bych ráda, aby to už měla za sebou a aby věděla, že u nás může být kdykoliv a že tam má své místo. Rozhodně ji nechci odstřihnout.

Uděláme v ložnici místo na postýlku a partnera naučím si připravovat věci na ráno už večer. Je pravda, že v ložnici bude největší klid. Jen skříň budu muset dát do dětského pokoje, ta se do ložnice už nevleze.

Upřímně přiznávám, že jsem si trochu říkala, že syn se mnou spal proto, že tam chyběl ten tatínek, ale jak vás tak čtu, všude máte dítka u sebe dlouho. Syn se stěhoval do svého až v sedmi a byl rád, že má svoje. Když partner není doma, chce spát ještě u mě, ale žádný boj mezi nimi není, že by žárlil nebo tak.

Děti budou 14, 10 a mimčo, to bude mazec.....už si plánuju, že se musí narodit v termínu, kdy bude syn na škole v přírodě