Je mi jasné, že spaní zatím může mít jinde, než budoucí hrací koutek, což určitě bude na prvních pár let v obýváku.
To spaní se bojím, že pohromadě nedáme. Že buď tam budeme spát s partnerem nebo s dítětem, ale všichni pohromadě si to neumím představit. Nicméně zkusit to asi na začátku můžeme...
Partner se snaží všemožně dceři vyhovět, takže jí slíbí prakticky cokoliv, co si řekne, já jsem pak ta zlá, co dělá bububu. Tak se obávám, že ví předem, jak velký problém bude pokoj, že ho do ničeho nutit nebudu.
Už sušák na prádlo, který tam dávám, když u nás není, vyvolává u ní zuřivost, takže musím vždycky všechno vrátit do původního stavu, než dorazí Chápu jí, brání si "svoje", ale taky to vidím tak, že přece nebudeme bydlet všichni v jedné místnosti, když druhá je volná.
Asi máte pravdu, že to vyřeší čas.
Zkusíme asi být chvíli v ložnici a když to nepůjde, budou se muset děti uskromnit