Ahoj,
chtěla bych vás poprosit o názor a radu.

Můj 12tiletý syn začal letos studovat na poměrně prestižním víceletém gymnáziu v Praze. Hrozně se tam těšil, ale už během září začal být posmutnělý a mluvil o tom, že měl zůstat na základce, kde má většinu kamarádů, a jestli by se nemohl vrátit. Tomu jsem ještě velkou důležitost nepřikládala, každý si musí zvyknout. Když mě pak ale poprosil o nový penál s poutky na tužky (už delší dobu nosil jen pouzdro, kde bylo vše volně), a odmítal do školy nosit mobil a peněženku, zbystřila jsem.

Nakonec se mi svěřil, že má strach ze 4 spolužáků, kteří se mu posmívají, berou a vysypávají mu penál, párkrát mu hodili aktovku do koše nebo mu jí po vyučování často vysypávají, k velkému pobavení většiny spolužáků. Mobil se mu pak 2x ztratil, ale nakonec ho vždy někdo odevzdal na vrátnici. Proto ho nechtěl nosit do školy vůbec. Podobné "žertíky" prý dělají třem dalším klukům, ale ne v takové míře jako jemu. Musela jsem mu slíbit, že to nikomu neřeknu, přesto jsem ihned sedla a napsala e-mail školní psycholožce s popisem celé situace, prosbou o radu a zásah, pokud možno anonymně. 4 dny vůbec nereagovala.

Syn začal mít mezitím ráno průjmy a mírně zvýšenou teplotu - nechala jsem ho doma pod podmínkou, že vše napíšeme třídní profesorce. S tím nakonec neochotně souhlasil, bál se, že bude za žalobníčka a před paní učitelkou se ztrapní. Třídní dosud na mail nijak nereagovala, jen stejný den odpoledne mi konečně odepsala školní psycholožka, něco v tom smyslu, jeastli má syn dost zájmových aktivit a že bych měla uvažovat o jejich rozšíření, aby si zvýšil sebevědomí. A že od třídní učitelky ví, že se děti provokují vzájemně. Syn mi přísahal, že nikoho on, ani další oběti neprovokují, jen při sběru svých věcí sprostě nadává na adresu agresorů, což je asi přirozená reakce. Paní psycholožce jsem hned odepsala, snažila jsem se o velmi mírný a smířlivý tón, napsala jména agresorů a požádala o termín osobní schůzky, které by se zúčastnila i třídní. Odpověď jsem ale dosud nedostala, jsou to 2 dny. Syna jsem mezitím znovu odvedla do školy - opět mu vysypali tašku, ale šikanu s ním nikdo neřešil.

Vím, že je to velmi mírná šikana, zatím ho nikdo nemlátí,ani nikde nezamzyá ale syn je velmi citlivý a se situací si nedokáže poradit, dost těžce to snáší. Navíc ho hrozně zklamala ignorace třídní, kterou obdivuje (holka těsně po škole, vzhledem víla, asi motá hlavu většině kluků ve třídě). Má pocit, že o tom vůbec neměl mluvit.

Syn mě prosil, abych to nechala být, že se to dá vydržet, a časem to kluky přestane bavit. Já už ale vidím rudě a chtěla bych jít za ředitelkou, a pokud ani tam nic nezmůžu, na školní inspekci. Pak už bych ho ale musela dát ze školy pryč.
Už jste se někdo setkal s takovým nezájmem ze strany školy? Jak bych měla podle vás postupovat? Myslíte, že jsem jen hysterka a dělám z komára velblouda? Moc děkuji za všechny odpovědi. R.