Přidat odpověď
Paolinimu, když psal první díl, bylo patnáct. Těžko očekávat, že to bude literární a myšlenkově původní skvost. Já jsem měla občas pocit, že čtu školní slohovou práci "Jak jsem se polekal", jak uvádí Viewegh. Jak Paolini rostl, rostl i jeho Eragon. Ale i vzhledem k tomu věku autora tam není ani sex ani zbytečně expresivní násilí. Devítiletému dítěti bych to klidně dala číst.
Já jsem četla od mala bez ladu a skladu všechno, co mi přišlo pod ruku, děj či zápletku jsem pochopila kolikrát až později nebo v dospělosti. Do té doby se mi třeba líbil výběr jazyka nebo popisované prostředí. Jestli byl někdy někdo zděšen, tak učitelka na ZŠ, že čtu "knihy nevhodné mému věku". Přitom jsme doma neměli nic, co by mne mohlo kazit. Maximálně jsem tomu nerozuměla.
Předchozí